Tam v zahradì, kde slyším zpívat mrtvé nymfy vidím oèi Tvé zrcadlí se v temné vodì
Tvá poslední rùže v Tvých dlaních uvadá spatøíš jméno mé v odlesku havraního letu
Svou dlaní rozèeøím vlnky téhle vody spatøím temné stíny jak tanèí v rohu zahrady a rubín tiše záøí, tak krvavì v oèích Tvých jak modlitbu poslední vložím jej do záhybù…svého pláštì
Tak se démon tiše vplížil do stìn tohohle konventu v bezesných nocích vidím, jak rubín ve tmì záøí slyšíš mùj hlas? Já ukážu Ti krajinu smrti snad slyším vítr sténat, v hlubinách v stínu skal ovládnu Tvou mysl, vím, že slyšíš mùj hlas nevím, zda Bùh je jen stín, stín tìch mých bezesných nocí nakloním váhy posledniho soudu, pro Tebe…..Miriam
Tvùj hlas slyším v útrobách svých, vím, že je to høích
