Proč v očích bázeň máš, ptám se klaudie,
Kdy už těm smutkům dáš na vždy adié,
Tvé vlasy jsou jak krém,
Řeč zrcadel je příznivá,
Slož hlavu v klíně mém,
Z čeho máš strach, ty bázlivá.
Proč v očích bázeň máš, koutky vrásčité,
Proč v očích bázeň máš, kvůli té či té,
Óó, tohle mám tak rád,
Teď začneš být i jízlivá,
Sám začínám se bát,
Když ty máš strach, ty bázlivá.
Klaudie, ty se bojíš ráje,
Klaudie a tak hlava tvá je schýlená, schýlená,
Klaudie, klaudie, vím proč v očích vrásky máš,
Klaudie, ty jsi žárlivá, což je bez nadsázky,
Zmýlená, zmýlená.
A tak zvaž, proč v očích bázeň máš klaudie, ptám se klaudie,
Kdy už těm smutkům dáš navždy adié, klaudie,
V tom její hlas, jejž znám,
S tou lehkovážnou příchutí řekl mi náhle sám,
Z čeho mám strach je stárnutí, stárnutí.
