Záblesk v očích koní, když se řítí údolím Srdce buší, buší, zvoní, pěna nozdry pokryvá Chvění lesklý kůže cítí jen vítr, ať jsou plní touhy, tam nás nebývá Zem praská jak zralý plod, láva se valí Žhavá a nezkrotná - všechno strhává Podobá se slunci, v noční tmě září to u nás občas zhasíná. Padající kámen, hvězda stále svítí, když propastí nekonečna letí svobodná Rychlostí se spálí, je marný ji bránit To my se bojíme často jen trochu rozběhnout Utíkej, dokud máš dost síly Tvá krev je horká láva Utíkej, nikdy nejsi v cíli Závod se nesmí vzdávat Utíkej, hledej k slunci cestu máš svoje vlastní křídla Utíkej, ani chvílí nestůj únavu touha střídá Záblesk v opojení pod sebou má celý svět Jen hrst peří nic víc není, přesto k slunci stoupá výš Strach z pádu nevnímá, svou píseň zpívá, dál nám z výšek bývá úzko v hlasivkách Jak křičí vlny v moři, když žene je vítr, na vrcholcích bíle zpěněná sůl Útočí a míří, o kameny se tříští, Ta velká ta příští je vlna v nás Utíkej, dokud máš dost síly tvá krev je horká láva Utíkej, nikdy nejsi v cíli závod se nesmí vzdávat Utíkej, hledej k slunci cestu máš svoje vlastní křídla Utíkej, ani chvílí nestůj únavu touha střídá Utíkej ani chvíli nestůj Utíkej ani chvíli nestůj Utíkej ani chvíli nestůj Utíkej ani chvíli nestůj
